Podle pověsti bylo jmelí kdysi vzrostlým stromem z jehož dřeva vytesal Josef kolíbku pro Ježíška. Římané pak z něj udělali kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Jmelí hanbou sesychalo tak, až se z něj stal malý keřík. Ale chtělo lidem pomáhat.
Když má mnoho bílých kuliček, věští blahobyt, když se pod ním políbíte, poznáte pravou lásku. Staré – loňské jmelí se pálí až tehdy, když je nahradí čerstvě přinesené. Jedině tak splní každému jedno přání. A také je důležité, aby využilo naplno svoji magickou moc, musí se darovat. Když darujeme zelené jmelí, přejeme obdarovanému zdraví, když zlaté – přejeme mu hojnost peněz, a když stříbrné – tak lásku. Většinou se kytice zavěšuje nade dveře nebo se dává do vázy, ale bez vody.
V dlouhé a temné zimě jsou jeho stálezelené lístky symbolem nového začátku, symbolem života.
Na rostlině je zajímavé také to, že přebírá vlastnosti stromu, na kterém vyrostla. Na jabloni vyroste léčivé, na topolu jedovaté. Bílé kuličky jsou ale jedovaté vždy.
Sběr jmelí je náročný a často i nebezpečný. Roste vysoko a větve jsou mnohdy právě jeho cizopasením velmi křehké. Sběr je povolován školeným lezcům a podléhá mnohým pravidlům.
