Koleda je píseň s vánoční tematikou. První dle pověsti složil František z Assisi už ve 13. století. Může se v ní zpívat o očekávání příchodu spasitele (Ježíška) a jeho narození v Betlémě nebo se v nich přeje hospodářům a hospodyním bohatá úroda, zdraví, hojnost.
Původně se zpívaly až od Božího hodu (od 25.12.) do předvečera svátku Tří králů (5.1.).
Na koledy nechodily jenom děti, ale i učitelé, studenti nebo chudí kněží. Neblaze byly prý proslulé koledy selského lidu, kdy se z vykoledovaných peněz kupovalo tzv. kolední pivo. A tropily se neplechy všelijaké, jak popisuje ve své knize Veselé chvíle v životě lidu českého spisovatel a národopisec Čeněk Zíbrt.
Mezi nejznámější zpívané české koledy patří Já bych rád k Betlému, Štědrý večer nastal, Pásli ovce Valaši, Chtíc aby spal, Půjdem spolu do Betléma, Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Jak jsi krásné neviňátko, Dej Bůh štěstí nebo Já malý přicházím koledovat.
A kdo neumí nebo nechce zpívat, může se začít učit krátké říkanky a třeba i v nářečí:
Já jsem přišel k vám,
abych řekl vám,
že je dnes koleda.
Kdo mi dnes něco dá,
rád to uhlídám.
Kdo i nedá nic,
je z Hrubianovic.
Já se na něj zamračím,
jako medvěd zabručím,
potom půjdu pryč.
——
Já su malé hošíček,
já mám plné košíček.
Ten je plný oříšků,
ponesu ho Ježíšku.
Narodil se Ježíšek,
kópíme mu kožíšek.
Hodně dlóhé, chlopaté,
abe mu šel na pate.
