Kouř pryskyřice kadidlovníku pravého a dřevěných uhlíků měl dezinfekční účinky. V kostelech se z počátku používal jako opatření hlavně při šíření epidemií.
V průběhu adventu se především uklízelo, stěny se natíraly vápenným nátěrem, drhly se dřevěné podlahy. Symbolicky se tak lidé zbavovali všechno starého, špatného a nepotřebného. Také to byla doba, kdy se opravovalo zemědělské nářadí, dralo se peří, vázaly rákosové rohože a tkalo plátno. Okna se utěsňovala mechem, který se také zdobil. Pásly se na něm ze dřeva vyřezávané ovečky, někdy vyrobené z kynutého těsta nebo ze zbytků vlny. Nastal také čas pečení perníků. Ty musely být řádně naležené, aby změkly. Recepty se dědily z generace na generaci, exotické koření jako je badyán nebo hřebíček se kupovalo na trzích ve městě. Poupata stálezeleného hřebíkovce kořenného i plody stromu podobného magnolii ve tvaru osmicípé hvězdy se do Evropy dostaly již ve 4. století. Velmi brzy našly využití nejenom v kuchyni, ale především v léčitelství, často však jejich cena dosahovala ceny zlata.
Rada na závěr: při vánoční výzdobě nezapomeňte použít jmelí, cesmínu a břečťan. Jsou to symboly života, ochrany a prosperity.
