Tradice strojení stromků v domácnostech není zas tak dlouhá, jak by se mohlo zdát. Poprvé se objevily v měšťanských domech až v 19. století. Na vesnicích bývalo běžné spíše zdobení koutů světnic a vchodových dveří jedlovými nebo smrkovými větvemi. Stálezelené chvojí je pohanským symbolem věčného života. A také v krátkých a tmavých dnech přinášelo naději na blížící se jaro. Ve vesnických chalupách se často z důvodu omezeného prostoru zavěšovaly stromky ke stropu, někdy i špičkou dolů. Zřejmě úplně první slavnostně nazdobený vánoční stromek, tak jak jej známe dnes, pořídil roku 1812 ředitel Stavovského divadla v Praze Johann Carl Liebich. Nápad prý přenesl z rodného Bavorska.
Zajímavou a pro Brno zcela výjimečnou historii má ovšem společný strom na náměstích měst a v současné době i na návsích některých obcí. Tzv. Vánoční strom republiky nechal 13. 12. 1924 ve spolupráci s bílovickým polesím postavit spisovatel Rudolf Těsnohlídek po vzoru dánské Kodaně. K tomuto pro naše země nebývalému kroku jej inspiroval nález holčičky Lidušky, kterou se svými přáteli zachránil před umrznutím před Štědrým dnem v roce 1919. Z výtěžku dobročinné sbírky, která byla každoročně součástí slavností, se v roce 1929 otevřel domov pro sirotky. Navrhl jej významný brněnský architekt Bohuslav Fuchs a byl pojmenován po dánské královně Dagmar, dceři Přemysla Otakara I. Ač jsme letos oslavili 100 let od postavení prvního Vánočního stromu republiky, v minulosti každé Vánoce na náměstí nestál.
Brno si letos připomnělo tento ojedinělý počin, který se brzy stal vzorem i dalším městům, originální písní. Tak se zaposlouchejte s námi.
Liduška s manželi Polákovými z Brna, kteří ji adoptovali.